Sobota, 23.4.2011
Jsme na čundru s Terkou, Zbynďou a Tendou. Začínáme v pátek v Blatně, je nádherně, počasí se zdá být spíše letní, než jarní. Spíme pod širákem, na obloze září hvězdy, zima není ani k ránu a my si užíváme každý okamžik přítomnosti. Jsme to jen my čtyři a příroda. V sobotu docházíme poměrně brzy do Rabštejna. Chvíli zevlíme na louce, opalujeme se. Teploměry ukazují něco kolem 24°C. Scházíme k chatě, kam mají dojet ostatní kamarádi z naší letošní velikonoční party, ale zatím tam nikdo není. Přesun do hospody. Pijeme, sluníčko praží. Dojíždějí další účastníci akce a jdou rovnou za námi do knajpy. Stále pijeme a slunko se do nás intenzivně opírá. Jak se alkohol míchá s krví, cítíme s Terkou, že nám to pěkně leze do hlavy. Je třeba trošku vystřízlivět! Kousek od hospody teče řeka, plavky máme na sobě, teplo je jako v červenci a v alkoholovém opojení je to ten nejlepší nápad na světě. Střela bývá pěkně studená i v létě, to jsem poznala na vlastní kůži, když jsem se v ní koupala někdy v 15 letech poslední den tábora i se spacákem a kufrem... nedobrovolně tedy. Nesměle vstupujeme do vody. V dubnu je voda také pěkně studená, ale účel plní perfektně, už jsme zase pěkně střízlivé a nadšené z našeho prvního dubnového koupání. Tady někde, na břehu Střely si říkáme, že by tohle mohla být taková pěkná tradice. 1.5. o týden a jeden den později stvrzujeme naši novou dohodu ještě koupačkou v Bartoňáku.
 |
| 23.4.2011 - vorvaně na jezu :) Je tomu již dávno, co tato fotka vznikla a ten mobil, který ji dokázal takto kvalitně vyfotit má dnes již historickou hodnotu... |
 |
| 1.5.2011 - Bartoňák a stvrzení našeho koupacího rituálu |
Duben 2012 - ČÁRY NA KOSOVĚ
Sobota, 28.4.2012.
Teploměry ukazují místy až 30,2°C, vyrážíme na "čáry" do zatopeného lomu u Berouna a vše nahrává tomu, že zopakováním loňské koupačky potvrdíme naši dubnovou tradici. Před týdnem jsem ještě škrábala námrazu z auta, takže dnešní počasí se zdá téměř neuvěřitelné! Voda v lomu je sice brutálně studená, ale plaváním se zahřívám a nakonec se mi ani nechce vylézt ven. A když už vylezu, chvilku oschnu a jde se zase plavčit. Spíme opět pod širákem nad lomem a zaplaveme si i druhý den ráno.
 |
| 29.4.2012 - po koupačce na Kosově |
Duben 2013 - BARTOŇÁK S DĚTIČKAMA
Pátek, 26.4.2013
Duben se chýlí ke svému konci a konečně se udělalo teplo. Tentokrát ovšem bereme koupání velice seriózně! Žádná opilecká hurá akce. Jdeme do toho už potřetí, takže to musí mít trošku úroveň :) Odpoledne napakujeme do batohu plavky, ručníky, dětem nějakou tu zábavu a sváču a vyrážíme na procházku k Bartoňáku. Sluníčko svítí, děti jsou zázračně hodné, užíváme si i cestu zadem kolem Tyršáku. Voda je tentokrát poměrně teplá, obeplaveme si v poklidu vor a pak se necháváme usušit sluníčkem, vyvalené v jarní travičce na břehu rybníka. Teplota kolem 26°C je na jarní koupačku tak akorát. Takhle by to šlo!
 |
| 26.4.2013 - koupačka v Bartoni |
 |
| 26.4.2013 - Takhle to dopadá, když svěříte aparát do rukou dětem :) |
Duben 2014 - SWIMMING IN THE RAIN
Pondělí, 28.4.2014
Ten letošní duben nám moc nepřeje. Zatím nebyl snad ani jeden vyloženě koupací den a když už by to vypadalo, tak zase jedna či druhá nemáme čas. Je poslední dubnové pondělí, do konce měsíce zbývají 3 dny, jindy to zkrátka nekpalne. Teploměr ukazuje dvacítku, sluníčko se od oběda někam schovalo, ale to nás přeci nemůže odradit. Sedáme po práci na kolo a jedeme na Bartoňák. Už když přijíždíme, slyšíme v dálce hřmění a zamračeně pozorujeme oblohu, která na oplátku zamračeně pozoruje nás. Tak šup do plavek a pěkně do vody. S prvními tempy nás shora začíná kropit mírný deštík. Plaveme kolem voru a zase zpět, z rybníka lezeme už za pěkného slejváku, děláme rychle fotodokumentaci a pak už bleskurychle naházíme převlečení do batohů, skáčeme na kola a jedeme v plavkách pod most, který je jen pár set metrů vzdálený. Tam se sušíme, soukáme do hadrů a s obavami sledujeme bouřku, která řádí přesně nad námi. Přívalový déšť nedokáže blízký svod ze silnice nad námi zvládnout a já se obávám, jeslti se zpod mostu vůbec dostaneme. Hladina vody v deštěm vytvořeném "rybníku"stoupá skoro až k nám a tak se začínáme poohlížet, jestli se přinejhorším dokážeme vyškrábat po stráni na silnici a odjet tudy. Naštěstí je bouřka jen záležitostí několikaminutovou a s ustávajícím deštěm klesá i hladina vody a my můžeme za mírného krápání vyrazit směrem k městu. Domů dojíždíme pěkne mokré a zablácené, ale spokojené, že jsme to i letos v dubnu stihly.
 |
| 28.4.2014 - příjezd na Bartoňák a focení pulečků |
 |
| 28.4.2014 - voda zdola, voda shora... |
 |
| 28.4.2014 - rychle fotodokumentace a pryč! |
 |
| 28.4.2014 - oblékáme se pod mostem a s obavami pozorujeme valící se vodu... |
Duben 2015 - VYKOUPAT A HURÁ DO DIVOČINY!
Pátek, 24.4.2015
Naše nároky na teplotu vzduchu a vody se zdá se rok od roku snižují. Je necelých 20°C a s Terkou opět míříme na kole na Bartoňák. Skoro jako před rokem. Ale tentokrát sluníčko svítí a žádné bouřkové mraky se na nás nechystají. Koupačka parádní, voda studenější, duben nebyl na sluníčko a teplo příliš štědrý, ale okruh kolem voru zvládáme s přehledem. Po koupačce se ještě pěknou chvíli sluníme na břehu. Po oschnutí a oblečení vyrážíme každá jiným směrem. Terka k Rakovníku a já do naší báječné Divočiny.
 |
| 24.4.2015 - žádné extra vedro, ale voda má přijatelnou teplotu a hlavně není bouřka! |
 |
| 24.4.2015 a opět Bartoňák |
 |
| 24.4.2015 a opět Bartoňák |
Duben 2016 - KOUPÁNÍ V ZASTOUPENÍ
Sobota, 30.4.2016
Tradice je tradice a ta se musí dodržet i kdyby trakaře padaly. Jediným důvodem a omluvenkou pro absenci při dubnové koupačce je vlastní smrt. A nebo také operace nohou... Tu podstupuji 16.3. a o měsíc později smutně koukám z okna na zahradu zalitou sluníčkem, na nočním stolku mi leží neschopenka, dokážu se přemístit jen za pomoci berlí a to po patách a jizvy jsou pořád hodně čerstvé a nezhojené. Pořád vymýšlím, jak to udělat, abych se zvládla i letos v dubnu vykoupat. Koncem dubna sice není počasí úplně ideální, jen kolem 18 stupňů, ale už dokážu trošku chodit (ujdu kolem 3km po patách), jen jizvy se stále úplně dobře nehojí. Nakonec zvítězí zdravý rozum (přiznám se, že nikoliv ten můj, ten je asi dlouhodobě na dovolené v teplých krajích, koupání mi rozmlouvá můj rozumný chlapec Jiřík) a já volám Terce, že to letos nedám. Mám slzy na krajíčku, ano, opravdu, jsem magor a mrzí mě, že nedostanu šanci pokusit se uhnat si v dubnu zápal plic (pozn. ani jeden rok nepřišla po koupačce rýmička, či jiná nemoc. Otužování zoceluje tělo i ducha!). Poslední dubnový den ještě pořád přemýšlím, jestli by nestačilo ovázat nohy igelitovými pytlíky a přeci jen se někde namočit, ale po fázi popírání (nic mi přece není, jen mi uřízli kousek nohy:)!), vzteku, smouvání a deprese nakonec přichází fáze smíření. Následně obdržím zprávu od Terezky: V sobotu jsem pokořila Berounku a dala to za nás obě, aby tradice nezůstala porušena. Sice jsem měla výborné spolupracovníky (nejen, že se mnou šel odvážný Zbynďa, ale daly to i obě děti!!!), ale chybělas mi. Doufám, že příští rok již nic nezabrání tomu, aby se tradice vrátila do starých kolejí a očekávám tě v plné polní!:) - ona je zkrátka báječná!
8.6. konečně i já skáču z hráze Volmaňáku do vody i se svýma, víceméně zahojenýma nožkama a koupu se. Mám více než měsíc zpoždění, ale napřesrok to zvládnu zase v dubnu!
 |
| 30.4.2016 - Terka v Berounce |
 | ||
| 8.6.2016 - pozdě, ale přece... moje sólovka ve Volmaňáku |
Duben 2017 - TRADICE POKRAČUJE
Je pondělí, 24.4.2017, ráno. Pravidelnými pohyby seškrabuji námrazu z čelního skla. Minulý týden jsme měli dokonce -4 stupně a celou neděli se za oknem pralo sluníčko se sněhovými přeháňkami. To je tedy počasí... na koupání!
Odpoledne už je lépe. Jedu z práce, přes sklo automobilu se slunko pořádně opírá a mě už to nepřijde tak nereálné, že to dneska dáme.
Přijíždím na Šamotku. Za pár minutek je tu i autobus, který z města přiváží Terku a dětičky.
Jdeme směrem k rybníku a říkáme si, že takhle nepříznivý duben jsme ještě nezažily. Vždy se našel alespoň nějaký trošku teplý týden, nebo den, kdy teplota vzduchu napovídala, že se blíží nejteplejší měsíce v roce a teplota vody byla... řekněme přijatelná.
Tento rok, tento den nebylo ani jedno, ani druhé. Teplota vzduchu okolo 12 stupňů, na sluníčku možná 14, ale při poryvu studeného větříku pocitově kolem sedmi.
Poměrně váhavě se svlékáme do plavek. Matěj nás ještě intenzivně vyslýchá, proč že to vlastně děláme, když víme, že ta voda je ledová, tak se s ním bavíme o významu slova tradice. Chvilku se ještě ptá a pak leze na strom.
Když jdeme k vodě, zafouká zrovna studený vítr. Jako by se nám to snažil na poslední chvíli rozmluvit. My se nedáme! Obě víme, že tam prostě stejně vlezeme, snad i kdyby jsme si měly vysekat díru v ledu. Tradice je zkrátka tradice! První dva kroky, nohy jsou ve vodě po kotníky - hrozná ledárna! Poměrně svižně uděláme dalších pár kroků a už plaveme. Ledové jehličky se rozebíhají celým tělem, cítím hlavně klíční kosti, nevím proč, ale ty mi mrznou vždy nejvíce. Deset tempíček a už mažeme zase ven z vody.
Strháváme ledové a mokré plavky, balíme se do ručníků. Sluníčko svítí a nám je po ledové koupeli nádherně teplo. Anežka nás vyfotila a víc o naše šílené vodní aktivity nejeví zájem. Zato Matěj by rád na vlastní kůži okusil několikastupňovou vodu...Nakonec tam leze po kotníky a na druhé odpočítávání (tři, dva, jedna...) smočí trenky a zase hned vyběhne. Ale je to super, máme dalšího do party. Vždyť Máťa to dal už podruhé!
Ještě chvilku nastavujeme držtičky slunečním paprskům (ó jak nám teď připadají hřejivé!) a pak vyrážíme k autu. Tak jsme to zase zvládly, šestý rok!
 |
| 24.4.2017 - já a Terezka v extra ledové vodě |
 |
| 24.4.2017 - Máťa a jeho druhý dubnový "ponor" |
